Vztah vnímání a inteligence

Ne nadarmo se říká, že oči jsou okna do duše. Platí to dokonce i pro ostatní smyslové orgány. Svět se totiž od malička učíme poznávat prostřednictvím smyslových vjemů. Tyto vjemy si pak vybavujeme z paměti, různě skládáme, uvažujeme o nich a aniž bychom si to uvědomovali, formují to, kým jsme. Smyslové vjemy jsou taktéž velmi důležité pro rozvoj vrozené inteligence. Inteligence pak zpětně ovlivňuje naše vnímání.

Když se mozek vyvíjí

V dětství je vliv smyslového vnímání na rozvoj inteligence velmi významný. Je obtížné si představit, jak se dítě naučí ze změti barev, zvuků, chutí, vůní a dotekových vjemů, které na něj působí, vytvořit smysluplnou představu o tom, co se děje. Je k tomu potřeba mimořádné pružnosti myšlení – proto je dětská inteligence na vstřebávání velkého množství poznatků přirozeně nastavena. Novorozenec má schopnost jednoduchého učení. Například po několika náhodných pokusech zjistí, že když začne křičet, někdo přijde. Taktéž si vytvoří zkušenost, že oči, uši a ústa patří k lidskému obličeji, protože se mu v zorném poli vždy objeví společně. V kojeneckém období se dítě učí především používat své tělo – sedět, lézt ale i vydávat zvuky. Tím se rozvíjí jeho senzomotorická inteligence. V batolecím období začíná používat prvá slova, verbální IQ se ale rozvíjí už dříve – při rozlišování zvuků slov rodičů. V období, kdy dítě začíná školní docházku, je schopné jednoduchých logických úvah. To znamená, že už nasbíralo dostatek zkušenosti, aby mohlo přemýšlet i o tom, co přímo nemůže pozorovat. Okolo deseti až jedenácti let začíná plně rozumět abstraktním výrazům jako jsou např. smrt, láska, spravedlnost. Představy o světě tedy začínají být pro dítě stejně důležité jako přímé smyslové vjemy.

Poškození smyslů

Jak se vyvíjí inteligence dítěte postiženého smyslovou vadou? Když dítě špatně vidí, případně nevidí nebo neslyší, vývoj jeho IQ se opožďuje. V mozku takového dítěte se totiž děje významná přestavba. Zraková centra začnou být využívána pro sluch, nebo naopak. Trvá to zpravidla několik let, v průběhu kterých dítě nepodává výkony, které by při své inteligenci mělo zvládat. Pozitivem je, že některé děti dokáží z hendikepu vytěžit mnoho dobrého. Zrakově postižené dítě si může začít dřív vytvářet představy o světě (protože mu chybí přímé pozorování), což urychlí vývoj jeho abstraktního myšlení a inteligence. Většina dětí se naučí svůj hendikep kompenzovat (tedy vyvažovat) během základní školy. Projeví se to například při měření IQ, kdy se může dostat dítě původně podprůměrné až k nadprůměrným výkonům.

Smysly a inteligence v dospělosti

Smyslové vjemy nám zabezpečují základní orientaci ve světě, hlavně na začátku života. Postupně začnou nabývat většího významu naše představy a přesvědčení. Tyto představy pak zpětně ovlivňují naše vnímání. Stručně řečeno, všímáme si více toho, co považujeme za zajímavé a podstatné. Člověk, který se zajímá o architekturu, se při procházce městem dívá úplně jinam, než by se díval vášnivý chovatel psů. Někteří lidé jsou více zaměření na vnímání detailů, jiní na celky. Zaměření na detail často souvisí s praktickou inteligencí, zaměření na celky s teoretickou. Jistě si vzpomenete na časté komické znázornění roztržitého profesora, který si oblékne naopak košili, protože přemýšlí o podstatě života na Zemi.

Stáří

Ve stáří dochází k opotřebování smyslových orgánů, proto je důležité včas si zaopatřit kompenzační pomůcku. Když dobře neslyšíte, váš mozek se musí daleko víc namáhat i při normálních činnostech, proto se může objevit zvýšená únavnost, podrážděnost.

Reakce na podněty (zrakové, sluchové) se ve stáří zpomalují, proto dosahují starší lidé v některých IQ testech (obzvlášť v těch omezených časem vypracování) nižšího skóre. Neznamená to ale, že by se ztrácela jejich schopnost logicky uvažovat, jenom klesá pohotovost. Myšlení starších lidí i dospělých také ztrácí pružnost typickou pro dětství a adolescenci. Říká se, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“, a do jisté míry je to pravda. Tato schopnost se ale dá velmi dobře trénovat, a to vystavováním se novým, složitým úkolům. Lépe jsou na tom lidé v profesích, kde se musí při práci celoživotně vzdělávat. Také senioři, kteří tráví volný čas luštěním křížovek, hraním šachů nebo učením se práci na počítači, mohou tímto způsoben udržovat mozek v dobré kondici. Kromě přirozeného úbytku intelektu může dojít k chorobnému úbytku, a to pokud nastoupí demence. Je důležité zachytit její první příznaky – roztržitost, zmatenost, častější drobná selhání paměti – a nechat se otestovat psychologem, případně psychiatrem.